Masopust

Jarek Nohavica

1:Rozbitým G#moknem mi do pokoje fouká sníh jako mC#mouka
na moje ruce skleslé v křEesle závěje snC#měhu, už ani D7oheň,
rozbitým G#moknem mi fouká do světnice fujavC#mice,
smutek se dveřmi dere, plEáči, můj kaskadC#mére, nD7ezapomeň!
R1:Vlaštovky zG#me stájí odlétly přC#med rokem,
slepice kdF#7ákají ve sněhu hlHubokém,
zblD7oudilé krG#močeje roztáčí C#mosudí,
pálenka zGdim(A)ahřeje, samota zD7(G#)astudí.
R2:Teplo je pokora, jabloně v ušance,
smrt štěká ze dvora, košile na brance
plápolá ve vichru, jenž vyvrátil mi plot,
proč nikdo nepřijel na masopustní hod?
*:Nechali mě tC#m(G#m)ak, nechali mě tA(E)ak, nechali mě tG#(D#7)ak.
2:V rozbité lampě ani kapka petroleje, ruka se chvěje,
pod sněhem zamrzá mi, na stěnách pod tapetami choulí se švábi,
v rozbité lampě půlnoc bliká, rampouch je klika,
v ruce ulomí se, místo dechu průzračná pára, jsem slabý.
R3:Teplo je pokora a zima prokletí,
než srdce okorá a jaro odletí,
zimosráz kořeny zapouští,
jsem špatným žalobcem, viníkům odpouštím.
3:V rozbitém srdci ani špetka soli, jen trochu bolí,
když vločka z tváře skane, třpytný krystalek ledu
na uschlém stromě v opuštěném dG#momě ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:46:36.483+00:00
Výsledky hledání: